Děti a jejich správné stravování

Pokud plánujete, nebo již máte dítě, je určitě vhodné si zjistit, jak je to vlastně s jeho chutěmi a touhami po jídle. A proč tomu tak všechno vlastně vůbec je. A právě o tom bychom se rádi v tomto článku bavili.

Co dokáže rozeznat chuť novorozence

Z počátku jsou jazyk a chuť novorozence nepříliš vyvinuté. Dovede rozeznat hlavně sladkou chuť a dále kyselost a hořkost. Miminka mají pudy samozřejmě zakódované tak, aby sami upřednostňovala právě sladkou chuť, která jim evokuje výživné potraviny, které potřebují pro svůj vývoj. Naopak, pokud novorozenec ochutná kyselé či hořké jídlo, nebude se mu to líbit a dá to najevo pláčem, jeho jedinou možnou komunikační obranou. Je to zároveň i ochrana před pozřením zkažených či jedovatých látek. Možná se ptáte „a co slaná chuť“? Tu děti začínají rozeznávat okolo čtvrtého měsíce, kdy se v jejich chuťových pohárcích na jazyku začínají postupně objevovat proteiny citlivé na sodík, tedy sůl.

Kojení a touha po sladkém

První a na poměrně dlouhou dobu jedinou potravou dítěte je mateřské mléko. I to je samozřejmě sladké, obsahuje poměrně vysoké množství cukrů, aby dítěti chutnalo. Ale řekli jsme si, že to není jen proto. Pro dítě je cukr kalorickou a výživovou „bombou“, kterou pro svůj růst potřebuje, protože na to vynaloží mnoho energie. Dítě vyloženě preferuje sladkou chuť, jeho receptory sladkosti jsou propojeny s částí mozku, která po zachycení něčeho sladkého vylučuje endorfiny – vzniká tak pocit štěstí.

Složení a sladkost mateřského mléka se proměňuje prakticky každým okamžikem. Například čím déle se kojí, respektive čím je dítě starší, tím více proteinů a minerálů skrze mateřské mléko dítě přijímá, aby byla pokryta jeho spotřeba živin. Chuť pak mateřské mléko mění hlavně podle stravy, kterou matka konzumuje, ale také například denní dobou, kdy probíhá kojení.

Stravovací návyky a atmosféra u jídla

Dítě se učí nápodobou, což je nejprimitivnější forma učení, jaká vůbec existuje. To, co děláte, vaše dítě bude napodobovat. A bude napodobovat všechno, od špatného po dobré chování. Bude si všímat vašich gest, způsobu řeči a všech zvyků, kterým u stolování podléháte. S tím samozřejmě souvisejí i způsoby profilace při výběru oblíbené a neoblíbené potravy a druhů jídel.

Je dobré mít na paměti, že to vše si děti s sebou ponesou napříč celým životem.

Mléko je pro dítě velmi důležitou potravinou, kterou nenahradíte žádnými vitamíny s obsahem vápníku. Mléko je totiž jeho přirozeným zdrojem. Není nutné, aby děti pili denně třeba litr mléka. Rozhodně by ale mléko nebo mléčné výrobky neměly chybět v jejich jídelníčku. Měkké tvarohy, jogurty a také sýry všeho druhu (ne tavené sýry, to prakticky vlastně ani není sýr ale odpadní pomazánka). Z počátku se dětem ani nebojte dávat mléko plnotučné, jejich rozvíjející se organismus to hravě zvládne. V jídelníčku dítěte pak samozřejmě nesmí chybět zelenina, libové maso a ovoce, které je bohatým zdrojem vlákniny, kterou by měli přijímat denně.

Čeho se vyvarovat a co dítěti zase podávat

Prvně si řekněme, čeho by se dítě mělo vyvarovat. Pro jejich správný růst tělesný i duševní je třeba podávat jim vyváženou stravu, která nebude obsahovat tučná masa, zbytečně přeslazená, slaná nebo ostrá jídla, smažené a fritované pokrmy. Dále by se měli stranit uzeninám a sladkým limonádám. Hlavně by neměli zavadit o jídlo z rychlého občerstvení, jako jsou hranolky z přesmaženého oleje, pečené klobásy, párky v rohlíku, hamburgery, nekvalitní majonézy a kečupy atd. To vše ostatně platí i pro dospělého člověka, ale u dětí obzvlášť.

Strava pro děti by měla být rozdělena po celý den nějak rovnoměrně. Pokud bude dítě jíst pravidelně menší porce, jeho tělo přijatou potravu zpracuje efektivněji. Nechávejte mezi malými jídly 2-3 hodiny, což odpovídá 5 až 6 jídlům za den.

(Nejen) dětský jídelníček

První je samozřejmě snídaně, která by měla obsahovat něco energeticky plnějšího, tedy cukry a vlákninu. Jogurt, vločky, banán ale třeba i lupínky nebo müsli. To spíš domácí, kde víte, co v něm je. Pokud kupované müsli, ujistěte se na podílu vloček vůči „vycpávkám“. Hodně výrobců, hlavně levnějších, vsází totiž spíše na větší počet těch malých křupavých kuliček, které ale nejsou ničím jiným, než nafouknutou mletinou kukuřice, což pro dítě nemá žádný pozitivní dopad. Následuje přesnídávka, kde stačí třeba i jedna mrkev, jogurtem se také nic nezkazí.

Oběd by měl obsahovat bílkoviny, vlákninu a již méně cukrů. Bílá masa (raději krůty než kuře, pak vepřové, ryby). Klidně těstoviny, rýži, brambor. Svačina by měla být lehčí, její role je jen v doplnění energie. Pokud dítě sportuje nebo očekává zátěž, přidejte trochu cukrů k bílkovinám a vláknině. Skvělé je jablko.

A poslední je večeře. Zde nepotřebuje vůbec žádné cukry. K čemu taky, když půjde brzy spát a večer již nic nedělá. Nejlepší je bílkovinná večeře – mléčné produkty jako tvaroh nebo jogurt. A méně sladké ovoce nebo zelenina. Vše samozřejmě platí i pro dospělé jedince.

Několik zásad pro jídlo dětí

Připravte se na to, že dítě bude jíst pomalu. S jídlem si hraje, zkoumá ho, lelkuje a kouká po všem, co vidí okolo. Nespěchejte na něj a dejte mu čas, je přirozené, že děti jedí pomaleji. Zrychlit jej můžete například vypnutím televize nebo rádia.

Děti (a vy ostatně také) používáte při jídle i jiné smysly, než jen chuť. Proto by jídlo mělo příjemně vonět, ale hlavně vkusně vypadat. Pokud dítěti podáte „cmrndu“, která vypadá jako právě vyvrhnutá, určitě vám ji nepozře. Jídlo by mělo být i vizuálním zážitkem – pak se k němu bude dítě raději vracet.

Pokud ale i přes hezký vzhled dítě nechce ochutnat, rozhodně mu jídlo nenuťte násilím. Docílíte tím jedině bloku, přes který již sotva kdy přejdete. Navíc dítěti můžete způsobit trauma, kdy ani v dospělosti daný pokrm již neochutná.
                Pokud dovolíte autorovi článku malou vzpomínku na dětství, tak si sám pamatuji, jak mi až do krku rvali dušenou mrkev. A i po té, co jsem ji vrátil na talíř. Dodnes se mi chce při nasátí pachu nebo zahlédnutí dušené mrkve zvracet.

Nikdy nevyhrožujte kvůli jídlu

Vyhrožování, že po obědě nebude odměna v podobě cukrovinek, také nepomáhá. Když dítě nechce a přitom k tomu nemá explicitní důvod, například ho ani v životě neochutnalo, dejte mu na talíř maličkou porci, aby ho nezaskočila velikostí. Stačí, že je zaskočeno novotou, který ho hned nevábí. Jděte na dítě lstí. Pokud je již ve věku, kdy je schopné s vámi komunikovat, například od tří až čtyř let, popište mu kladné vlastnosti jídla. Spíš to, jak chutná a jak je dobré. Argumenty, že neporoste, mu jsou zatím naprosto ukradené. Ptejte se dítěte, jak jídlo asi chutná, buďte obrazotvorní. „Je dobré“ moc nepomůže. „To je jak kuře, to máš rád, ne?“ je již lepší. Vzbuďte v něm zvědavost. Když ani to nezabere, ochutnejte přímo z jeho talíře a rozplívejte se nad chutí právě jeho jídla. Budete mu tak demonstrovat, jak jídlo chutná a můžete v něm vzbudit zájem poznání. Dalším dobrým způsobem, jak naučit (slovo přimět je nevhodné) jíst dané jídlo je například pomoc v kuchyni. Pokud dítě při vaření pomáhá, uvidí, že jídlo obsahuje jen to dobré, co má třeba i rád a vytvoří si tak vztah s jídlem.

Dítě za jídlo netrestejte. Netrestejte ho, pokud nedojí. Je to spíše vaše chyba, jelikož mu dáváte buďto větší porci, anebo ho krmíte příliš často (třeba cukrovinkami). Pokud ho budete nutit dojídat, zvláště pak pod slibem odměny nebo pod tlakem výhružky, je velké riziko, že v něm vzbudíte bulimii v pozdějším věku nebo sklony k přejídání se. Pokud dítě roste, je jasné, že jí dostatečně a proto není nutno dítě nutit k přejídání se.

Nová jídla

Pokud chcete vyzkoušet něco nového, třeba přesnídávku, naplánujte si to na dobu, kdy bude dítě mít skutečně hlad (což je podmíněno tím, že ho nebudete krmit cukrovinkami během dopoledne). S hladem roste totiž chuť. Pokud dítě nebude mít vnitřní potřebu jíst a bude jíst jen proto, že se to tak právě v tuto dobu dělá, nebudete mít moc šancí k úspěchu. Pokud zkoušíte nové druhy ovoce, zkoušejte je po jednom. Dítě může mít na něco alergickou reakci, a pokud budete zkoušet jen jeden druh, snadno pak poznáte, z čeho to je. Pokud bude jídlo nezávadné po dobu přibližně tří dnů, můžete zkusit další.

  • Kuřecí kečupový steak
    Obtížnost:
    Hodnocení:
    Použité suroviny:
    kuřecích prsou, kečupu.
    Popis receptu:

    Jednoduchý recept, který zvládne a pochutná si na něm každý a za pár minut!


    Čas přípravy:: 10m
    Čas vaření:: 15m

    Celý recept...

  • LULJA KEBAB
    Obtížnost:
    Hodnocení:
    Použité suroviny:
    skopového, sádla, cibule, jarní cibulky, mouky.
    Popis receptu:

    Recept na tak oblíbený kebab, takže si ho můžete udělat i doma na ázerbajdžánský způsob


    Čas přípravy:: 10m
    Čas vaření:: 30m

    Celý recept...

  • Srnčí medailónky na víně
    Obtížnost:
    Hodnocení:
    Použité suroviny:
    srnčí kýty nebo hřbetu.
    Popis receptu:

    Vynikající srnčí, recept vhodný i jako předkrm nebo pochoutka na myslivecké akce


    Čas přípravy:: 10m
    Čas vaření:: 20m

    Celý recept...

  • JARPAG DOLMA - plněné vinné listy
    Obtížnost:
    Hodnocení:
    Použité suroviny:
    skopového, cibule, rýže, natě kopru, máty a koriandru, listů vinné révy, přepuštěného másla, kyselého mléka.
    Popis receptu:

    K ázerbajdžánské kuchyni patří skopové a dolma. Zde obohacená ještě vinnými listy.


    Čas přípravy:: 10m
    Čas vaření:: 40m

    Celý recept...